Sběratelství výtvarného umění je jednou z činností, jíž moderní člověk může realizovat sám sebe. Svoje zájmy, záliby a názory na to, co je dobré, kvalitní, smysluplné či krásné propisuje do univerza rozrůstající se sbírky. Vytváření sbírky si můžeme představit jako otevřený a dynamický proces, jehož výsledek není předem znám, neboť spolu s kolekcí se také prohlubují znalosti a zkušenosti sběratele, a tím se postupně proměňuje i její budoucnost.

Výstava Opomenutí mistři. O proměnlivosti uměleckého úspěchu prezentuje tvorbu deseti malířů, kteří v hlasování návštěvníků na výstavě Hledá se mistrovské dílo (08/10/2023–26/05/2024) skončili na konci a zároveň jsou dějinami umění dlouhodobě opomíjení. V posledních desetiletích jim nebyla věnována téměř žádná odborná výstava ani monografie.

Výstava Emoce v pasti představuje mezigenerační umělecký dialog dvou nepřehlédnutelných postav českého výtvarného umění. První z nich, neochvějný solitér české malby Luděk Rathouský, patří ke generaci autorů, jejichž tvorbu počátkem nového milénia formovaly principy konceptuálního uvažování. Druhá osobnost, Zbyněk Sekal, je malířem, kreslířem a sochařem z generace ovlivněné českým informelem přelomu 50. a 60. let 20. století.

Autorská výstava Statické drama fotografky a vizuální umělkyně Aleny Kotzmannové, situovaná do prostoru Černé kostky určeného k reflexi pohyblivého obrazu v tvorbě vybraných autorů, prezentuje dílo umělkyně ze sbírky Galerie moderního umění v Hradci Králové doplněné o její další práce.

Velkému náměstí v Hradci Králové v současnosti dominují automobily. Rozměrná parkovací plocha v historickém jádru města je dějištěm názorového střetu o jeho stávajícím a budoucím využití. Na jedné straně zaznívají hlasy pro zachování parkování a podporu automobilové dopravy, na straně druhé rezonuje zájem o veřejný prostor uzpůsobený pobytu a pohybu lidí a jejich každodenním aktivitám. V českém prostředí si automobily hýčkáme na nedotknutelném piedestalu a diskuze, zda má být veřejný prostor vstřícnější k lidem, nebo k autům, probíhá napříč různými typy lokalit.

Kabinet sběratele, jenž je součástí výstavy Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche, seznamuje návštěvníky se začátky sběratelství Karla Tutsche skrze sekci ex libris – kolekci drobné účelové grafiky –, od nichž se logicky Tutschův zájem rozšířil na volnou grafickou tvorbu. Kabinet sběratele postupně představí jednotlivé autory a jejich práce na papíře, které jsou nepostradatelnou součástí sbírky.

Koncept historicky zaměřené sbírkové výstavy Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche bude rozšířen o cyklus komorních výstav nejmladší generace autorů, současných studentů či absolventů z ateliérů výtvarných škol. Kurátoři tak v novém kontextu oživí základní Tutschovu strategii, jíž bylo právě objevování a prezentace prací dosud neznámých výtvarníků. Galerie Na bidýlku II se tak stane laboratoří nových přístupů k tradičnímu médiu malby a instalace, jejichž proměny Tutsch několik desetiletí sledoval a podporoval.