Piotr Piotrowski / Významy modernismu. K historii polského umění po roce 1945
Český překlad zásadního díla polského historika umění Piotra Piotrowského přibližuje stěžejní momenty polského výtvarného umění od konce druhé světové války až po 90. léta. Doplňuje ho kritický úvod, který publikaci českému čtenáři představuje v místním kontextu a jehož autorkou je odbornice na danou problematiku Pavlína Morganová. Knihu odborně recenzovala prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc.
Piotrowski výtvarnou scénu interpretuje v kontextu společenské a politické situace a odvážně polemizuje s celou řadou zavedených, až sebemytologizujících interpretací – například rozdělení umění z dob minulého režimu na oficiální a neoficiální. Nevyhýbá se ani kritice vývoje polské společnosti v 90. letech, včetně role katolické církve a hnutí Solidarita. Kniha čtenáře seznámí s různými přístupy k dědictví modernismu: od poválečné krize obrazu přes neoavantgardu 60. a 70. let až po postmodernismus konce 20. století. Piotrowski si všímá toho, jak a proč se pozice výtvarného umění v Polsku lišila od jiných zemích sovětského bloku a vysvětluje, čím se toto umění nakonec stalo lákavé pro západní kurátory.
Publikace je vybavena bohatým obrazovým doprovodem. Originální vydání vyšlo v Polsku v roce 1999 (Piotr Piotrowski, Znaczenia modernizmu. W stronę historii sztuki polskiej po 1945 roku, Poznań 1999), pro český překlad bylo použito druhé vydání z roku 2011.
Publikace vyšla s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury České republiky, ©POLAND Translation Program a Polského institutu v Praze.
Edit András / Kulturní převlékání. Umění na troskách socialismu a na vrcholcích nacionalismu
Publikace Kulturní převlékání. Umění na troskách socialismu a na vrcholcích nacionalismu přináší český překlad vybraných částí dvou na sebe navazujících knih přední maďarské historičky umění Edit András: Kulturní převlékání. Umění na troskách socialismu (2009, v maďarštině) a Hranice imaginace. Současné umění a kritická teorie ve východní Evropě (2023, v maďarštině). Je doplněna kritickým úvodem odborníka na danou problematiku – teoretika umění a kurátora Jana Zálešáka. Knihu odborně recenzoval doc. Mgr. Tomáš Pospiszyl, Ph. D.
První část publikace se zabývá maďarským výtvarným prostředím, jeho trendy a tvůrci v období transformace (1989–2010). Druhá část se zaměřuje na jevy spadající do období od roku 2010 (vítězství strany Fidesz) do současnosti, přičemž hlavní pozornost autorka věnuje autoritářským a nacionalistickým tendencím. Edit András přibližuje konkrétní tvorbu maďarských umělkyň a umělců a tamní umělecké prostředí za použití metod kritického psaní dějin umění. Sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.
Kniha vznikla jako soubor autorčiných spisů o daném regionu, které vytvořila během posledních 30 let. Původní kratší samostatné texty zakomponovala do obsáhlejších kapitol zabývajících se dobovými trendy.
Kniha dosud nebyla přeložena z maďarštiny do jiného jazyka, v českém jazyce zatím nevyšel žádný z textů této významné maďarské historičky umění. Současné maďarské umění zatím nebylo českému publiku v takové šíři a hloubce představeno. Výjimečnost publikace vydané GMU spočívá rovněž v možnosti aktualizace a zpětného pohledu samotné autorky na její dílo, témata i události. Tím, že András původní vydání nejen revidovala, ale doplnila jej o další texty z nové publikace, která vyšla v originále teprve na jaře roku 2023, má kniha větší tematický i časový záběr (až do současnosti), a tento pohled je přínosem nejen pro české publikum.
