Projekt nazvaný Příčný řez společně představil výběr z celoživotního malířského díla Jiřího Načeradského (1939–2014) a průřez dosavadním dílem jeho absolventa Lubomíra Typlta (*1975). Výstava sledovala živé mezigenerační výrazové paralely obrazu ve vazbě na východiska žité zkušenosti v té které historické době. Expresivní malba i geometrické redukce a zkratky přítomné v tvorbě obou autorů odkazují k algoritmu malířského procesu, který je vnímán doslova jako akce.
Jejím cílem je prolomit se do své současnosti a vytěžit z ní to nejpodstatnější – výraz, který není pouze věcí estetické formy, nýbrž nositelem komplexního prožitku a jeho fixace výtvarnými prostředky. Odtud podřizování obrazové formy síle okamžitého sdělení, odtud také proměna zdrojů, které potřebu těchto sdělení iniciují (stupňují a vyrovnávají). Podstatným rozměrem výstavního projektu byla reflexe historického a cyklického času, které mají podíl na lineární proměně konkrétní malířské citlivosti i na návratech určitých motivů a námětů, které jsou malíři nově revidovány a aktualizovány pro současnost.
