Odborný výzkum v letech 2023–2024 se mimo jiné soustředil na problematiku vlivu britského umělce Henryho Moora (1898–1986) na československé sochařství druhé poloviny 20. století. GMU na něm spolupracovala s Vědecko-výzkumným pracovištěm AVU. Výsledkem je uspořádání dlouhodobé výstavy Henry Moore a československé umění po roce 1945 (21/06/24–19/01/25) a vydání stejnojmenné kolektivní monografie (2024), kterou odborně recenzovala PhDr. Iva Mladičová, Ph.D.

Henry Moore je považován za autoritu modernistického sochařství nejen v rámci britské a západoevropské umělecké scény. Díky soustředěné kulturně-diplomatické kampani, kterou po roce 1945 inicioval British Council, se jeho dílo stalo vlivným také v zemích Východního bloku, včetně Československa. Cílem kritického katalogu je přiblížit recepci Moorovy tvorby v dílech československých autorek a autorů v širokém politicko-společenském a uměleckohistorickém záběru, a současně tak otevřít další otázky spojené s tímto tématem. Texty přinášející nové poznatky vypracovaly na základě předchozího výzkumu odbornice z Vědecko-výzkumného pracoviště AVU Pavlína Morganová a Lujza Kotočová, které se dlouhodobě zabývají mezinárodními souvislostmi českého umění, a historička umění Zuzana Krišková, jež se zaměřuje na sochařství druhé poloviny 20. století.

Klíčovými součástmi knihy jsou dvě odborné studie, které se vzájemně doplňují: Lujza Kotočová ve svém příspěvku poukazuje na diplo­matické aspekty Moorových výstav v Československu, na institucionální i politické podmínky jejich organizace. Studie Zuzany Kriškové potom zasazuje podněty vzešlé z Moorovy tvorby do vývo­jové linie československého sochařství druhé poloviny 20. sto­letí. Následují dvě bohatě ilustrované časové osy reflektující konkrétní události spojené s prezentací Moorovy tvorby v Československu i širším východním bloku, které navazují na výzkum Lujzy Kotočové ve spolupráci s Alinou Serban (Institute of the Present, Bukurešť) a Danielem Vérim (Central European Research Institute for Art History, Budapešť). Závěrečná kapitola prostřednictvím seznamu vystavených děl a vybraných reprodukcí dokumen­tuje výstavu konanou v GMU. Publi­kace je dále rozšířena o podrobnou tematickou bibliografii. S ohledem na potenciál pro mezinárodní publikum kniha vyšla i v anglické mutaci.

Samotná výstava v podrobné chronologii zkoumá diplomatický rámec i další mechanismy provázející prezentaci a recepci Moorovy tvorby v kontextu kulturní studené války. Demonstruje místní vliv Henryho Moora na konkrétních dílech dnes obecně známých umělců (mj. Miloslava Chlupáče, Vladimíra Janouška, Zdeňka Palcra, nebo Ladislava Zívra) i autorek a autorů, kteří působili hlavně v regionech a jejichž význam dosud nebyl řádně zhodnocen (Alena Honcová, Jan Kodet, Sylva Lacinová či Ladislav Martínek). Do výstavy se podařilo zapůjčit i několik originálů Moorových děl. Téměř stovku plastik a prací na papíře kurátorky Lujza Kotočová a Pavlína Morganová uspořádaly do vzájemně se prolínajících skupin tematizujících dominantní impulzy Moorovy tvorby a představujících československé sochařství z nové perspektivy.

Kniha i výstava umožňují hlubší poznání a porozumění vývoji umění 20. století v České a Slovenské republice a přibližují vztah domácí umělecké tvorby k mezinárodnímu uměleckému prostředí. Současně obohacují také pohled na dějiny umění regionu střední a východní Evropy.

Výsledky výzkumu byly prezentovány také na kolokviu v aule Vědecko-výzkumného pracoviště AVU dne 18. 11. 2024. Se svými příspěvky zde vystoupili ředitel GMU František Zachoval, Pavlína Morganová, Iva Mladičová, Lujza Kotočová, Alina Șerban a Gabriela Świtek.