Výstava Minulosť ťa nepustí představuje tvorbu Veroniky Rónaiové a Petera Rónaie jako dialog dvou svébytných uměleckých strategií, které se navzdory odlišnému vizuálnímu jazyku setkávají v zájmu o paměť obrazu, jeho opakování, apropriaci a proměnu v čase. Veronika Rónaiová vychází především z malby, kterou vrství, přemalovává a propojuje s fotografií, koláží či asambláží. Peter Rónai pracuje s fotografií, videem, objektem, instalací a performancí a často převádí známé obrazy, předměty či kulturní znaky do nových souvislostí.
Oba autoři se opakovaně vracejí ke své starší tvorbě, osobním archivům i již existujícím obrazům a znovu je používají jako materiál pro nové významy. Minulost zde proto nevystupuje jako uzavřený archiv, ale jako živá vrstva, kterou lze znovu číst, přepisovat a aktualizovat. Jejich tvorbu zároveň propojuje ironie, práce s proměnlivostí identity a otázka, nakolik lze existující obraz či vlastní minulost znovu použít a dát jim jiný význam.
VERONIKA RÓNAIOVÁ (* 1951) studovala v letech 1966–1970 na Střední škole uměleckého průmyslu v Bratislavě u prof. Rudolfa Fily a v letech 1970–1976 na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě na oddělení volné grafiky u prof. O. Dubaye a V. Gažoviče. V letech 1978–1979 získala stipendium Ľudovíta Fully. V letech 1976–1998 působila jako výtvarnice ve svobodném povolání. Následně pedagogicky působila na Škole užitkového výtvarnictví Josefa Vydry v Bratislavě, Fakultě architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě a Pedagogické fakultě Trnavské univerzity v Trnavě. V roce 2002 se habilitovala na docentku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Žije v Bratislavě. Její díla jsou zastoupena v řadě slovenských veřejných i soukromých sbírek, mimo jiné ve Slovenské národní galerii, Galerii města Bratislavy, Galerii Jána Koniarka v Trnavě, Stredoslovenské galerii v Banské Bystrici, Považské galerii umění v Žilině a Galerii moderního umění v Hradci Králové.
PETER RÓNAI (* 1953) studoval v letech 1970–1974 na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a následně v letech 1974–1977 na Akademii výtvarných umění v Budapešti. V letech 1977–1989 pracoval jako výtvarník na volné noze. V roce 1990 založil společně s Júliem Kollerem a Milanem Adamčiakem skupinu Nová vážnosť. Od roku 1992 pedagogicky působil na Fakultě výtvarných umění v Brně a posléze se zde stal vedoucí ateliéru konceptuálních tendencí v letech 2001–2011. Od roku 2011 působí na Fakultě umění v Košicích. Žije v Bratislavě. Jeho díla jsou zastoupena v řadě světových i soukromých sbírkách, mimo jiné v Ludwig Muzeum v Budapešti, Maďarské národní galerii, v Ludwig Fóru v Cáchách, Slovenské národní galerii, Moravské galerii v Brně, Galerii hlavního města Prahy a Galerii moderního umění v Hradci Králové.
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.