Výstava prezentuje více než 200 obrazů ze sbírek Galerie moderního umění v Hradci Králové, která v letošním roce slaví 70 let od svého založení. Představí díla, která pochází z období od konce 18. století až po současnost. Cílem výstavy je porovnat kánon českých (respektive československých) dějin umění s vkusem soudobého publika. Kurátorský výběr proto záměrně kombinuje díla známých malířů s obrazy, které vytvořili autoři méně věhlasní, polozapomenutí, regionální či přímo anonymní. Oproti standardním galerijním projektům, jež přirozeně pracují s díly profiltrovanými a zhodnocenými generacemi výtvarných historiků a kritiků, zde návštěvníkovi předkládáme bohaté spektrum umělecké a technické kvality, které mnohem věrněji odráží realitu lidské tvořivosti i sbírkových fondů.
Vycházejíce z poznatků recepční teorie se ptáme návštěvníků na jejich estetické preference. Které obrazy byste chtěli mít doma? A které obrazy by podle vás měly viset ve stále expozici, tedy být trvale vystaveny jako to nejlepší z našich sbírek? Hlasovat budete moci přímo na výstavě pomocí žetonů.
Recepční teorie či recepční estetika se zrodila v oblasti literárních věd na univerzitě v německé Kostnici v 70. letech 20. století, kde se rozvíjela zejména dvěma směry. Zatímco německý literární teoretik Hans Robert Jauss se zabýval tím, jak text čtenáři vnímali v různých historických situacích a jak naplňoval či překonával „horizont očekávání“, jeho kolega Wolfgang Iser přišel s kategorií „implicitního čtenáře“. Tím je myšlen určitý typ ideálního čtenáře, kterého text předpokládá. I když každý čteme knihu poněkud odlišně, platí, že nám vždy poskytuje volbu pouze mezi několika způsoby čtení.
Oba uvedené směry recepční teorie lze dobře využít i pro analýzu výtvarného umění, jak to činí zejména německý historik umění Wolfgang Kemp, který využívá termín „implicitní divák“. Oproti literatuře tkví rozdíl v tom, že zatímco text je ze své podstaty nemateriální (může se přesouvat z pergamenu do vázané knihy či sešitu) a jeho fyzické okolí tudíž nepodstatné, výtvarné dílo je vždy vnímáno v určitém prostředí, ať už pro něj bylo původně určeno, nebo sem bylo následně přesunuto. Tyto vnější podmínky zpřístupnění díla ovlivňují divákovo vnímání, a proto je recepční teorie zkoumá také.
Výstava Hledá se mistrovské dílo představuje právě tyto tři zájmy výtvarně orientované recepční teorie: horizont očekávání, implicitní divák, prostředí díla. Zaměřuje se pouze na obrazy, neboť jsou nejvhodnějším uměleckým médiem k ověření postulátů recepční teorie (na rozdíl například od sochařství). Ve snaze vystavit co nejvíce děl z depozitářů královéhradecké galerie byl zvolen způsob instalace typický pro historické šlechtické sbírky a salony umění, tedy maximální využití plochy stěn.
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.
Bartoněk Vojtěch, Bartovský Václav, Beneš Vincenc. Beneš Vlastimil, Boettinger Hugo, Boháček Karel, Brožík Václav, Císařovský Tomáš, Čapek Josef, Čermák Jaroslav, Čumpelík Jan, David Jiří, Diviš Alén, Doležal Adolf, Doležal František, Doleželová Bohumila, Engelmüller Ferdinand. Fiala Václav, Fišárek Alois, Foerster Viktor, Glückselig Zdeněk, Halwax F., Hanel Olaf, Hanuš Vladimír, Heritesová Zdenka, Heřman Josef, Hliněnský Robert, Hlobilová Danuše, Horný Willy, Hudeček František, Chittussi Antonín, Istler Josef, Janeček Ota, Jansa Václav, Jeřábek Jaroslav, Ježek Stanislav, Jiroudek František, John Jiří, Justitz Alfred, Kaloč Jiří, Kaván František, Kirnig Alois, Knüpfer Beneš, Kocian Quido, Roman, Komárek Vladimír, Kopecký Jaroslav, Kotík Pravoslav, Krejčí Jiří, Kremlička Rudolf, Krisan Antonín, Kubíček Jan, Kubišta Bohumil, Lamr Aleš, Langer Karel, Lhoták Kamil, Liebscher Adolf, Liebscher Karel, Liesler Josef
Mahrla Karel, Macháň Václav, Machek Antonín, Mánes Josef, Marešová Milada, Mařák Julius, Matal Bohumír, Mautnerová Pavla, Medek Mikuláš, Meisner Karel, Menčík Břetislav, Merta Jan, Mezerová-Winterová Julie, Mirvald Vladislav, Mizera Otto, Viktor, Moos Franz, Moravec Alois, Mrkvička Otakar, Mucha Alfons, Multrus Josef, Muzika František, Načeradský Jiří, Němec Rudolf, Němejc Augustin, Nešleha Pavel, Nikl Petr, Nowopacký Jan, Obrovský Jakub, Oplt Oldřich, Orlická Bronislava, Paderlík Arnošt, Panuška Jaroslav, Pavlík Václav, Pelc Antonín, Pešicová Jaroslava, Petrbok Jiří, Piepenhagen Augustin Bedřich, Piepenhagenová Louisa, Pirner Maxmilián, Pištěk Theodor, Preisler Jan, Procházka Antonín, Procházka Josef, Přibyl Zdeněk, Raffalt Ignaz, Rathouský Luděk, Rejnart Jindřich, Rittstein Michael, Róna Jaroslav, Ronovský František, Ruben František Lev, Russ Adolf, Rýdlo Petr, Rykr Zdeněk
Sequens František, Seydl Zdeněk, Scheiwl Josef, Schwaiger Hanuš, Sigmund Karel Jan, Sion Zbyšek, Skála František, Sklenář Zdeněk, Skrepl Vladimír, Slavíček Antonín, Smetana Jan, Sopko Jiří, Stavinoha Eduard, Stieckel M. / Stieckelová, Střížek Antonín, Sýkora Zdeněk, Šimák Lev, Šimon Tavík František, Šlenger Karel, Šmídra Jaroslav, Špála Václav, Špillar Jaroslav, Špulák Alois, Švabinský Max, Tikal Václav, Tittelbach Vojtěch, Trampota Jan, Tůma Bohuslav, Typlt Lubomír, Ullik Hugo, Umlauf Jan, Urban František. Váchal Josef, Válová Jitka, Válová Květa, Valter Karel, Veselý Aleš, Vitík Alois, Vítková Lenka, Vlček Augustin, Vlček Jindra, Vožniak Jaroslav, Vrbová-Kotrbová Vilma, Vyleťal Josef, Wachsman Alois, Wachsmann Bedřich, Wiesner Radek, Zikmund František, Zrzavý Jan, Ženíšek František
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Josef Mánes, KVĚTINY (asi 1866–1870)
Pohled do výstavy
ZLEVA: Jan Umlauf, PODOBIZNA MUŽE S PSÍKEM (asi 1863); Beneš Knüpfer, MOŘSKÁ ZÁTOKA (asi 1870); Franz Moos, KVĚTINY (19. století); neznámý malíř, ZÁTIŠÍ SE ŠNEKEM (přelom 18. a 19. století); Hanuš Schwaiger, PODKOVÁŘ (19. století)
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
VLEVO NAHOŘE: Kamil Lhoták, TRYSKOVÉ LETADLO NAD MĚSTEM (1952); DOLE: Ota Janeček, FLORA (1957); VPRAVO NAHOŘE: Danuše Hlobilová, PŘÍSTAV S MAJÁKEM (nedatováno)
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Quido Roman Kocian, OSTRAVA PO ATOMOVÉ BOMBĚ (1970)
Pohled do výstavy
VLEVO NAHOŘE: Jindřích Rejnart, OKNO (nedatováno); VLEVO DOLE: František Doležal, MONOLOG VĚZNĚ (1970); UPROSTŘED: Jiří Sopko, KLID (1987); VPRAVO NAHOŘE: Willy Horný, LOM NA BOUKALCE (nedatováno); VPRAVO DOLE: Jaroslava Pešicová, SLUNCE (1984)
Pohled do výstavy
Pohled do výstavy
Detail děl Jan Merta, MODRÝ POHÁR (1990) a Olaf Hanel, KRAJINNÝ MOTIV (1996)
Pohled do výstavy
ZLEVA: Vladimír Komárek, RŮŽOVÝ STŮL (1995); Josef Procházka, PROSTOR (1996); Tomáš Císařovský, PORTRÉT S GUTFREUNDOVÝM HAMLETEM (1991); Jaroslav Róna, RODINNÝ PORTRÉT (2007)
Pohled do výstavy
VLEVO: Rudolf Němec, V ATELIÉRU (1980); UPROSTŘED: Michal Rittstein, VAGÓN III (1981–1984); Pavel Nešleha, PRŮRVA (1983); VPRAVO: Zdeněk Sýkora, LINIE Č. 150 (1998); Jiří David, MARKÉTA (1991)
ZLEVA: Lenka Vítková, SUKNĚ (2018); Alexey Klyuykov, JOSEPH VINTESTIN, PORTRÉT OTCE S HOUSLEMI, 1939 (2017); Lubomír Typlt, LÉŽÍCÍ KOČKA (2001); Luděk Rathouský, TV KŘESLO (Z CYKLU HLUBOKÉ EMOCE) (2007); Bronislava Orlická, BAREVNÁ KOMPOZICE Č. 1 (2021); Antonín Střížek, ZÁTIŠÍ S KRAVATOU (2000)
Detail díla Bronislava Orlická, BAREVNÁ KOMPOZICE Č. 1 (2021)
Pohled do výstavy
