Galerie moderního umění
v Hradci Králové

Posledních padesát let | Stálá expozice

27/11/20–01/10/23
kurátor: Tomáš Pospiszyl
architekt výstavy: Tomáš Svoboda
grafický design: Cindy Kutíková & Jiří Mocek

Současné umění zatím nemá své dějiny. Nedává proto smysl vyprávět jeho příběh chronologicky, ale spíše tematicky, s důrazem na různorodost přístupů jednotlivých umělců a umělkyň k výtvarné tvorbě. Expozice současného umění Galerie moderního umění v Hradci Králové podstatnou měrou vychází z její nedávné akviziční činnosti. Představuje umělce a umělkyně střední a mladší generace, kteří se do veřejných sbírek prosazují teprve v posledních letech.

Za hranici současného umění považujeme přelom 60. a 70. let minulého století. V současném umění nenacházíme jednotný styl. Každý autor, každá autorka si vytváří vlastní jazyk. Nevyjadřují se jen malbou nebo sochařstvím, ale čím dál častěji také fotografií, performancí, filmem, videem, textem, digitálními technologiemi a mnoha dalšími způsoby.

Minulé století – dvacet osobností | Stálá expozice

27/11/20–01/10/23
kurátorka: Petra Příkazská
odborná spolupráce: Kateřina Křížkovská, Judita Kožíšková, Anna Zemanová
architekt výstavy: Tomáš Svoboda
grafický design: Cindy Kutíková & Jiří Mocek

Expozice se vědomě navrací k prastaré metodě založené na autorských kolekcích, neboť přes všechny pochybnosti je umění 20. století stále dílem jednotlivců, kteří svým osobitým způsobem přistupovali k otázce umělecké tvorby. Každý z vybraných umělců rozšířil možnosti zobrazení viděného, pokusil se překročit dobové přemýšlení o umění či posunout jeho vnímání mimo běžné standardy.

V řadě případů k tomu docházelo nejen prostřednictvím samotných děl, ale i teoretickými úvahami rozšiřujícími dobové možnosti uvažováním o umění, osobní angažovaností ve veřejném prostoru či pedagogickým působením.

Pavla Sceranková | Miloš

18/09/21–22/05/22
kurátor: Václav Janoščík | Foyer

Občas nám něco nebo někdo vstoupí do života. Tyto okamžiky se nemusí odehrávat jako velké a dramatické zvraty, jaké známe z hollywoodských filmů. Většinou jsou to naopak drobné postřehy. Letmý vzájemný pohled, zvlnění naší pozornosti nebo dotek, bod kontaktu a plochy tření. Nejde o jednoznačné znaky, ale o rytmus, náhlost a čekání, o blízkost a odstup. Právě tato setkání vyplňují Proustův velký román o malých věcech. A právě tuto citlivost a hodnoty se snaží otevírat umění. Dílo Miloš vzniklo na základě setkání autorky s neznámým člověkem – zjevil se jí s otevřením zadních dveří tramvaje. Stál uvolněně, bez známky znepokojení, byl zamyšlen, na levé noze měl igelitový pytlík.

Pavla Sceranková (*1980 Košice) je sochařka, pedagož-
ka, máma Antona (*2020) a Julie (*2016). Studovala v letech 2000–2006 na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 2011 úspěšně ukončila doktorské studium. V rámci stipendijních pobytů absolvovala roční stáž u prof. Tony Cragga v Berlíně. V letech 2010–2015 působila jako akademický pracovník na Katedře výtvarné výchovy a textilní tvorby Univerzity Hradec Králové. V současné době vede vlastní Ateliér intermediální tvorby na pražské Akademii výtvarných umění (s Dušanem Zahoranským).

Tvorbě Pavly Scerankové je vlastní odlehčenost stejně jako závažná témata, prostorová kompozice i řemeslná práce, spojení s vědou, ale také svébytný humor. Diváka dokáže zasáhnout těžko popsatelnou lidskostí a empatií, přiblížit horizontům vesmíru stejně jako konkrétnímu lidskému doteku či setkání.

Jiří Pitrmuc | Tunnel Funnel

15/04/22–12/06/22
kurátor: Anna Horák Zemanová | Bílá kostka

Vizuální umělec Jiří Pitrmuc se ve výstavě připravené speciálně pro prostory královéhradecké galerie zamýšlí nad naším každodenním životem. Současná palčivá situace vyplývající z ekonomického tlaku na zdražování, narůstání geopolitických problémů, všudypřítomnosti médií upozorňujících na krizi okolního světa nebo neustálého balancování jedince mezi prokrastinací a přepracováním vede autora k potřebě pozorovat naše rutinní činnosti, kterými si s postupem času a vývojem nových technologií ulehčujeme práci za pomoci (ná)strojů, velmi často možná nadbytečně. Historicky pro nás každý nový pokrok, vynález nového stroje znamenal snížení fyzických nároků. Autor si však dlouhodobě klade otázku, zdali je tento pokrok opravdu posunem vpřed.

Motiv prorůstání člověka a (ná)stroje i fascinace každodenností představuje jeden z hlavních motivů tvorby také u sochaře Ladislava Zívra (1909–1980). Oblé organické tvary plastik Minér či Žena s mikroskopem ze sbírky GMU znázorňují postavy spojené se strojem při práci a současně zachycují onen moment soustředění, kdy člověk a (ná)stroj srůstají v jeden organismus. Zívr stroje formálně redukuje do základních tvarů a díky tomu jejich ztvárnění působí nadčasově.

Instalace a díla Jiřího Pitrmuce v kontextu s plastikami Ladislava Zívra představuje dialog reagující na aktuální situaci a nabízí divákovi novou perspektivu a možnost v klidu nahlédnout na svět, ve kterém žijeme.

Tereza Velíková | Příkladné nedostatky

15/04/22–12/06/22
kurátor: Silvie Šeborová | Černá kostka

Stává se vám někdy, že se náhle zarazíte a nemůžete si vzpomenout, co jste dělali v uplynulých dvou hodinách? Jakoby se čas najednou někam ztratil. Ve videu Příkladné nedostatky vytvořeném pro Galerii moderního umění v Hradci Králové se Tereza Velíková zabývá právě tématem časové smyčky, jež souvisí se ztrátou paměti. Inspirací se jí přitom staly vlastní zkušenosti i zážitky lidí z jejího okolí. Přestože se autorka nechytá trendů nebo témat, která krátkodobě rezonují společností, představeným videem ukazuje, že motivy, s nimiž pracuje, jsou velice aktuální. Z přetížení přepracováním (či z jiného důvodu) se stal fenomén posledních let a stále více lidí řeší, jak přílišnou a často zbytečnou produktivitu nahradit něčím smysluplnějším. Velíková na tuto otázku nepřináší odpověď – a ani nechce. Pouze se snaží zkratkou, již nabízí vizuální jazyk, popsat pocity, s nimiž se řada z nás někdy v poslední době setkala.

Video doplňuje starší práce Babi (2009), kterou královéhradecká galerie zakoupila v roce 2021. Už v ní se objevuje motiv nelogických posunů, jež autorka rozvíjí i v novějších dílech, včetně Příkladných nedostatků. Výstava tak představuje další z řady přehlídek v prostoru Černé kostky, které prezentují čerstvé přírůstky do Sbírky pohyblivého obrazu GMU v kontextu aktuální tvorby vybraných autorů.