Ústředním znakem tvorby Erika Sikory je neodadaistický přístup, jenž diváka osvobozuje od stereotypního vnímání umění a vede ho k autentickému prožívání prostřednictvím hry. Nejčastěji využívá medium videa v kombinaci se zvukem. Ve své tvorbě uplatňuje DIY návody, zaznamenává živé akce, ptá se na nejrůznější banální otázky, na které hledá sám odpověď.
Na výstavě v Černé kostce, prostoru určenému pro prezentaci Sbírky pohyblivého obrazu GMU, autor naváže na dvě ze starších děl zastoupených ve sbírce – Nekonečná výstava (2007) a Vynález navigace (2007). Nově připravovaná video-esej volně navazuje na sérii úvah o umělcích a uměleckých dílech budoucnosti.
ERIK SIKORA (* 1986) studoval v letech 2005 až 2011 na Akademii výtvarných umění v Praze, kde postupně prošel ateliéry Nová média I. Michaela Bielického a Markuse Huemera, Malba II. Vladimíra Skrepla, hostující přednášející Magdaleny Jetelové, Konceptuální umění Miloše Šejna a Tomáše Vaněka, hostujícího lektora Floriana Reithera a skupiny Gelitin. Po návratu do Košic pokračoval v doktorském studiu na Filozofické fakultě v ateliéru ASK 3D pod vedením Radovana Čerevky v letech 2016 až 2020. V roce 2019 se stal laureátem ceny Oskara Čepana. Vyučuje na střední filmové škole a na Filozofické fakultě a vystupuje jako Džumelec.
