Výstava Padá ticho představí novou sérii maleb Nikoly Kopp Lourkové, v nichž se ticho stane prostorem soustředění a jemného pozorování. Autorka nechává běžné předměty – židle, jablka, nádoby, špendlíky či fragmenty těla – vystupovat z vrstvené, měkké barevnosti jako záznamy osobní i sdílené paměti. Motivy se objevují spíše v náznaku než v popisu, jako by se pomalu vynořovaly z mlžného pozadí. Malba pracuje s křehkou paletou růžových, okrových a tělových tónů, které doplňují výraznější barevné akcenty a jemně přerušené linie. Ticho zde není prázdnotou, ale pozorností – chvílí, kdy se svět ukazuje v detailech, jež jindy unikají.

Kolem roku 2015 se stáčela pozornost mnoha umělkyň a umělců směrem k fenoménům seberozvoje a coachingu. Tento zájem byl podnícen kritickou reflexí neoliberálních ideologií vstupujících do mezilidských vztahů, potažmo do pojetí subjektivity, a to prostřednictvím uměleckých prostředků jako je například performativita. Výstava Lucie Rosenfeldové a Matěje Pavlíka s názvem Terapie chaosem se pokusí tento „zájem“ nahlédnout s odstupem času pomocí nového díla.

Výstava České umění 20. století a jeho škatulky inovativním způsobem přiblíží na vybraných kolekcích děl ze sbírky Galerie moderního umění v Hradci Králové jednotlivé kategorie a pojmy – škatulky –, s nimiž se běžně setkáváme v odborných uměnovědných textech, novinových článcích, v učebnicích, výstavách a stálých expozicích. Konkrétně se jedná o pojmy: škola, styl neboli -ismus, skupina, (ne)oficiální umění a generace.