Galerie moderního umění
v Hradci Králové

Marie Lukáčová Frugo
05/06/21–29/08/21

kurátorka: Hana Janečková | Černá kostka
vystavené dílo ze sbírky Pohyblivého obrazu: Moréna Rex, 11 min. 20 sek., 2019

„Za horou za dolem
bankomat ti sype bůra
kdo nechce jít z kola ven
maká jako děvka důra“

Ve světě plném aspiračních obrazů, podnikavých mladých žen a zaklínadel se trojrozměrné tvary monster, zvířat, tělesných částí a strojů vynořují a potápí do animovaných povrchů sytých barev. Kamera sleduje v rytmu rapu z koňského hřbetu krajinu, kde vagíny prorůstají do skal a dětské hlasy zpívají o nekonečném dluhu. Touto osobitou formou autorského jazyka představuje Marie Lukáčová na výstavě Frugo obraz jako nástroj produkce i kontroly touhy v toku globálního kapitálu.

Fenomény současnosti – fantasy žánr, online komodifikovaná populární kultura YouTube, reklama a virální videa jako kovboj Lil Nas X – jsou pro autorku pouze počátečním bodem zkoumání, který pak osobitým způsobem zpracovává do podoby narativní koláže kombinující autorský ručně kreslený materiál, příběhy či zpěv. Ve filmech jako Stržený nehet neviditelné ruky (2021), kresbách a instalaci připravených speciálně pro Galerii moderního umění v  Hradci Králové tyto prvky slouží především jako uvědomělé zkoumání reprezentace ženského těla a vztahu cirkulace obrazů, peněz a sexu. Pro Lukáčovou začíná imaginace alternativního společenského uspořádání právě v osobních každodenních transakcích a vztazích, které zabydluje monstry, čáry, polyamorií či obrazy nahrazujícími měnu.

Jak Lukáčová upozorňuje, nekonečný tok obrazů, v sítích propojený se stejně nezastavitelným tokem finančního kapitálu, mnohým připomíná spíše magii než sofistikovanou počítačově řízenou operaci algoritmů, která vytváří profit z našich obrazů, lajků a stories, tedy z našeho osobního života. Čarodějnictví se ale obzvláště ve filmu Moréna Rex (2019)objevuje také jinak – v kolektivně šeptaných zaklínadlech ženských hlasů, které se obrací k otázkám zaměstnání a práce, finančních smluv, globálního toku kapitálu, hypoték a investic. Autorka tak zpřítomňuje historicky artikulovanou kritiku druhé vlny feminismu, jako bylo hnutí Wages for Housework v roce 1974. Dodnes nedořešené problémy feminizované zkušenosti jako je hodnota ženské práce, ať je to práce v domácnosti či otázka nízko placených pečujících profesí nebo hodnota intimity, sexu a lásky, se v díle Lukáčové prolínají a přivádějí k životu historicky umlčené alternativní poznání čarodějnictví.