Petra Malinová Z úcty k hlíně

GMUHK Bílá kostka
28/02 až 07/06 20

Křehký svět zkoumání krajinných námětů a jejích drobných motivů.To je tvorba Petry
Malinové. V Galerii moderního umění v Hradci Králové její výstava zaháj, pod
vedením kurátorky Anny Zemanové, provoz nového výstavního prostoru, Bílé kostky.


Omen nomen
Už svým poetickým jménem odkazuje Petra Malinová k principům vlastní tvorby.
Studentka pražské Akademie výtvarných umění, ateliéru malby prof. Jiřího Sopka
(1993–1999), se soustředí hlavně na přírodu a materiály, které nabízí. Její
internetová stopa je takřka nulová, protože svůj čas tráví převážně v lese.
V současné době se zaměřuje na kresbu a skládání strukturálních obrazů.
Experimentuje s přírodními materiály jako je hlína, popel nebo jíl. Sbírá traviny,
bylinky i kvítka, které strukturovaně vrství do svých obrazů, jež doplňuje barevnými
pigmenty.
Dialog s díky a láskou
Prostor Bílé kostky je koncipován jako možnost dialogu s dalším umělcem ze sbírky
Galerie moderního umění v Hradci Králové. Petra Malinová si vybrala dílo Olgy
Karlíkové, s níž ji spojuje zájem o proniknutí pod povrch věcí a snaha zachytit energii
růstu, energetických uzlů a složitých struktur hmoty, jež podle posledních vědeckých
výzkumů je pouhou iluzí. „K výběru autorky Olgy Karlíkové a jejího díla bych ráda
zmínila pár klíčových slov. V prvé řadě je to čistý záměr v tvorbě, bez pastí a
manipulací, do kterých by se divák mohl chytit. Dále skromnost i čistota námětu,
který umocňuje hluboký ponor projevu,„ vysvětluje Petra Malinová.
Intimita v Bílé kostce skrytá
Petra Malinová patří k umělcům, kteří si při práci ušpiní ruce. Součástí procesu její
tvorby jsou prostor a čas na pozorování i studie, která je stejně důležitá jako
výsledné dílo. Trpělivě skládá každý květ i stéblo nebo přisypává hlínu a hledá jim
své místo na obraze. Její tvorba tak nespočívá jen ve výsledném díle, ale v kouzle
celého procesu. Její kresby jsou velmi často tvořeny vyhořelými uhlíky
nespotřebovaného materiálu, většinou z vlastní zahrady.
Autorka ve svých dílech zachycuje krásu přítomného okamžiku, stejně jako tomu
bylo například u impresionistů, a zprostředkovává nám tak možnost vybavit si, jakou
barvu mají červánky, jaké zvláštní magické světlo vzniká po dešti, barvu mraků na
obloze, růst klíčků pažitky nebo pohled ze zamlženého okénka jedoucího vlaku.

Vyčištěný prostor Bíle kostky nám poskytuje možnost vytrhnout se z každodenního
shonu, kochat se a obdivovat detaily, kterých bychom si za normální situace
nevšimli. Petra Malinová nám předkládá křehké svědectví o proměně okolního světa.

 

Matyáš Chochola Dějiny lidstva

GMUHK Prostor
výstava rozkročená mezi 28. únorem a 7. červnem 2020

Návrat hradečáka na domácí půdu

Místní rodák, Matyáš Chochola (1986), se z velkého světa vrací zpět, aby narušil stereotypní představu o podobě umění v konzervativním prostředí salónu republiky. Jeho persóna osciluje mezi performerem, kurátorem, mystifikátorom a šamanem post-post (-moderní, - internetové, - pravdivé) éry. Ve svých dílech formou citací propojuje archetypy mýtického dávnověku, ikonická umělecká díla, jež se v průběhu tohoto století stala předmětem uctívání, s vizualitou současného života. Výstavy Matyáše Chocholy a jeho intervence jsou psychedelickým dobrodružstvím i radostnou hrou se všemi možnostmi otevřenými do minulosti i budoucnosti.

Matyáš Chochola je držitelem Ceny Václava Chada (2012 VI. Zlínský salon mladých) a Ceny Jindřicha Chalupeckého (2016). Kromě vlastní umělecké tvorby se po řadu let věnoval i kurátorské činnosti. Jeho sólové výstavy proběhly například v italském Milánu či švýcarském Curychu. Na místní půdě měli diváci jeho díla vidět například v Národní galerii v Praze či v Plato, Ostrava.

 

Subjektivní pohled na dějiny

 Chochola přináší do Prostoru hradecké galerie burleskní výpravnou epopej fungující jako flashback celými dějinami euroamerické kultury, která dnes prochází hlubokou krizí, jakýmsi interregnem. Starý systém přestává fungovat a nový ještě není znám natož akceptován. Myšlenkový oblouk vede slovy autora: „…od bájné Atlantidy, přes tajuplný Egypt, staré Řecko, ozvěny postmoderny až po současnou krizi, trumpisty, sexisty a feministy. Podivné Kelty, tajemné Etrusky, korporátní design, a automobilový průmysl nevyjímaje…“. Celá výstava je dobrodružnou výpravou napříč dobou a prostorem nejrůznějších kultur i komunit. Návštěvník se tak stává badatelem, Indiana Jonesem, tančícím trpaslíkem v černém vigvamu i objevitelem egyptských hrobek.  

Chochola cíleně boří stereotyp západního materialistického pojetí „velkých“ dějin, které byly od doby osvícenství až donedávna vnímány jako jediný lineární příběh, v němž jedna událost následuje druhou, a návraty nejsou možné. Stejně tak zavrhuje i souběžnost mnoha příběhů bez významu. Vše souvisí se vším a nic se neděje bez příčiny a vyššího smyslu.

 

Sedm obrazů v jednom cyklu

Leitmotivem výstavy je zjevení existence paralelního světa magie a kouzel. Neodbytná fascinace místy propojení, energetickými uzly, v nichž dochází k transformaci vnímání sebe sama ve světě, který nás obklopuje. Výstava je symbolicky sestavena do sedmi obrazů, sedmi úrovní vývoje, jež však nakonec, podobně jako mýtický Uroboros, požírá svůj ocas. Počátek i konec tone v neproniknutelných temnotách. Oblouk je sklenut od chaosu prvopočátku života a vědomí existence (Eternal Darkness) a cyklického řádu přírody (Quattro stagioni), přes kulturu šamanů (Shamanic), rovnocenných partnerů přírodních sil, až dobám, kdy se člověk postavil do role vládce ve svém antropocentrickém universu (Alchemic Tiltyard of History, Ezo Mystic, Farao Chamber). Výjimečným místem je MCH Twin Peaks Black Lodge, vstup do paralelního vesmíru, o jehož existenci dnes vážně uvažují i představitelé „tvrdých“ přírodních věd. Vidíme už tak daleko, že dřív nemyslitelné se stalo možným. Když připustíme, že racionální popírání neexistence jiných světů, je vlastně svým způsobem negativní formou přiznání jejich existence, pak nám nic nebrání tuto skutečnost přijmout a vydat se na cestu. Přítomnost i budoucnost v Matyášově pojetí je plná naděje, krásy a radosti z objevování nových možností, stejně jako návštěva nové výstavy Dějiny lidstva v Galerii moderního umění v Hradci Králové.

 

 

Loader