12:15 dnes...

19. října 2018 – 27. ledna 2019 

Právě před třiceti lety vzbudila velkou pozornost výstava Volného seskupení 12/15, Pozdě, ale přecePod tímto pro veřejnost poněkud excentrickým názvem se poprvé veřejně presentovalo sdružení umělců náležejících ke generaci sedmdesátých let, které se ustavilo v roce 1987. V tu dobu znovu vyvstala naléhavě otázka integrity generace, vyvolaná nejen tlakem oficiálních struktur, ale také tlakem hlásící se další umělecké generace. Během roku 1987 v mnoha diskuzích ustavili umělci generační volné umělecké seskupení. Zakladateli „volného seskupení“ byli spolužáci z pražské Akademie výtvarných umění Václav Bláha (1949), Vladimír Novák (1947), Petr Pavlík (1945) a Michael Rittstein (1949). Ti pak vzápětí přizvali Jiřího Beránka (1945), Jaroslava Dvořáka (1946), Kurta Gebauera (1941), Ivana Kafku (1952),  Ivana Ouhela (1945) a Tomáše Švédu (1947).

V tomto složení s hostem Jiřím Načeradským (1939) pak seskupení vystoupilo na jaře roku 1988 výstavou v jízdárně zámku v Kolodějích u Prahy. Své seskupení označili za „volné“, tedy za útvar zcela otevřený proměně. Záhy se stali členy i dva umělci starší, Jiří Načeradský a poté i Jiří Sopko (1942). Kolodějská manifestace umělecké svobody vzbudila mimořádnou pozornost a za dobu jejího trvání ji navštívilo na 12 000 návštěvníků.

Výstava připravená pro Galerii moderního umění v Hradci Králové si nemůže klást za cíl podrobně sledovat dějiny Volného seskupení a kompletně dokumentovat jeho bohaté aktivity. Chce však ukázat situaci současné tvorby umělců, kteří tak podstatným způsobem zasahují do charakteru současného českého umění.

 

Loader