12:15 dnes...

19. října 2018 – 27. ledna 2019 

Právě před třiceti lety vzbudila velkou pozornost výstava Volného seskupení 12/15, Pozdě, ale přecePod tímto pro veřejnost poněkud excentrickým názvem se poprvé veřejně presentovalo sdružení umělců náležejících ke generaci sedmdesátých let, které se ustavilo v roce 1987. V tu dobu znovu vyvstala naléhavě otázka integrity generace, vyvolaná nejen tlakem oficiálních struktur, ale také tlakem hlásící se další umělecké generace. Během roku 1987 v mnoha diskuzích ustavili umělci generační volné umělecké seskupení. Zakladateli „volného seskupení“ byli spolužáci z pražské Akademie výtvarných umění Václav Bláha (1949), Vladimír Novák (1947), Petr Pavlík (1945) a Michael Rittstein (1949). Ti pak vzápětí přizvali Jiřího Beránka (1945), Jaroslava Dvořáka (1946), Kurta Gebauera (1941), Ivana Kafku (1952),  Ivana Ouhela (1945) a Tomáše Švédu (1947).

V tomto složení s hostem Jiřím Načeradským (1939) pak seskupení vystoupilo na jaře roku 1988 výstavou v jízdárně zámku v Kolodějích u Prahy. Své seskupení označili za „volné“, tedy za útvar zcela otevřený proměně. Záhy se stali členy i dva umělci starší, Jiří Načeradský a poté i Jiří Sopko (1942). Kolodějská manifestace umělecké svobody vzbudila mimořádnou pozornost a za dobu jejího trvání ji navštívilo na 12 000 návštěvníků.

Výstava připravená pro Galerii moderního umění v Hradci Králové si nemůže klást za cíl podrobně sledovat dějiny Volného seskupení a kompletně dokumentovat jeho bohaté aktivity. Chce však ukázat situaci současné tvorby umělců, kteří tak podstatným způsobem zasahují do charakteru současného českého umění.

Zdeněk Sýkora, Výběr z grafického díla z let 1964-2011

26. října 2018 – 27. ledna 2019

Trvalá inspirace krajinou a potřeba vést dialog výtvarného umění s přírodní vědou položily základ jedinečné vizuální senzibilitě umění Zdeňka Sýkory (1920–2011). V rámci výstavy je představen reprezentativní výběr z autorova grafického díla, které bylo vždy pevně spjato s jeho stěžejní malířskou činností. Médium grafiky poskytlo umělci prostor pro reflexi realizovaných malířských konceptů, umožnilo mu experimentovat a hledat nové vizuální podoby obrazů. Vystavený soubor grafických listů zahrnuje obě vrcholná období Sýkorovy tvorby, založená na zcela odlišných principech. Rané grafické práce, Struktury, vznikaly po roce 1964 nejprve technikou linořezu, později jako serigrafie (sítotisky), a byly založeny na kombinatorice obrazového prvku v definované struktuře. Linie, grafické práce z pozdějších let, byly tištěny pouze technikou sítotisku a hlavním principem jejich tvorby se stala náhodnost. Odlišné postupy při tvorbě grafik umožňovaly umělci nezávazně zkoumat v malbě zpracovávaná témata a experimentovat s nimi.

Loader