2020

PROSTOR

Pozdní intimita / současná česká fotografie
Termín: 25. 6. 2020 – 20. 9. 2020
Kurátor: Jiří Ptáček
Oslovení autoři a autorky: Aleksandra Vajd, Markéta Othová, Alena Kotzmannová, Tomáš Hrůza, Tereza Kabůrková, Hynek Alt, Rudolf Samohejl, Michal Kalhous.  

Skupinová výstava kurátorsky uchopená Jiřím Ptáčkem (*1975), který je předním českým kurátorem a kritikem, působícím například jako kurátor Fotograf Gallery v Praze a Galerie Měsíc ve dne v Českých Budějovicích. Jiří Ptáček reaguje na současný stav ve společnosti, který ilustruje za pomoci vybraných autorů.

Jedním ze zásadních rysů současnosti je ztráta soukromí. Nejenže stále sofistikovanější nástroje dohledu získávají data o našem pohybu a jednání, ale také každý z nás osobně dobrovolně předává informace o svých touhách a pocitech, často i těch nejzazších a nejsoukromějších. Snaha po intimní komunikaci, která se za tímto naším jednáním mnohdy skrývá, je ovšem v důsledku exploatována neúprosným algoritmickým prostředím, ve kterém se tento dialog odehrává. Výstavní projekt Pozdní intimita se zaměřuje na způsoby opětovného nastolování intimní roviny komunikace v její křehkosti a naší zranitelnosti.

 

BÍLÁ KOSTKA

Jiří Pitrmuc
Termín: 25. 6. 2020 – 29. 9. 2020
Kurátor: Anna Zemanová
Vystavující umělci: Jiří Pitrmuc spolu s vybraným autorem

Jiří Pitrmuc (*1993), student Akademie výtvarného umění v Praze v ateliéru Intermédia II, který vede Pavla Sceranková a Dušan Záhoranský v magisterském studiu. Balakářský titul získal v ateliéru Performance Jiřího Kovandy na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kterou absolvoval roku 2017. V průběhu svého studia se zúčastnil několika studijních i pracovních pohybů v zahraničí. Jiří Pitrmuc je vizuální umělec, performer  a undergroundová pop-star. Ve svých projektech se dlouhodobě zajímá o překračování hranic funkce obrazu, jeho vnímání, proces vzniku a neuchopitelnost autorství. Propojuje tradiční média a instalace s konceptuálním přesahem. Funguje i v uměleckém duu s Adélou Waldhauserovou v projektu Postcompost. Ačkoliv je Jiří Pitrmuc teprve na počátku své umělecké kariéry, jeho tvorba je prezentována nejen v rámci skupinových výstav, ale již od roku 2014 vystavuje také samostatně u nás i v zahraničí.

 

PROSTOR

Jiří Hilmar
Termín: 15. 10. 2020 – 31. 1. 2021
Kurátor: Ilona Víchová

Výstava Jiřího Hilmara v Galerii moderního umění v Hradci Králové se zaměří na doposud nepříliš často vystavovanou část umělcova díla, která začala vznikat počátkem 80. let.  Jde o dřevěné objekty, reliéfy a instalace, v nichž se umělec soustředí na problematiku přírody a jejího ohrožení ze strany technické civilizace. Jejich vzniku předcházel umělcův přesun z panenské přírody v Inningu am Ammersee nedaleko Mnichova do centra průmyslové zóny Porúří, kde jej přímá konfrontace s devastovanou krajinou utvrdila o důležitosti rovnováhy mezi člověkem a přírodou, o nutnosti nalézt jejich porušenou sounáležitost a harmonii.  V tom kontextu začaly vznikat právě Hilmarovy dřevěné objekty a reliéfy, v nichž umělec vyříznuté latě z kmene stromu umělec opět svazuje šňůrou, spojuje a klíží do nového celku nebo k rozštípnutému špalku dosazuje chybějící polovinu a celek vyhlazuje do tvaru plodu. 

 

BÍLÁ KOSTKA

Petr Stanický
Termín: 15. 10. 2020 – 1. 2. 2021
Kurátor: Anna Zemanová
Vystavující umělci: Petr Stanický spolu s vybraným autorem

Petr Stanický (*1975), je absolventem ateliéru sochy Prof. Kurt Gebauera a ateliéru skla v architektuře Prof. Marian Karela na UMPRUM v Praze (1993–2000),  současné době je vedoucím ateliéru skla Petra Stanického a Jense Pfeifera na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Patří k současné generaci českých umělců, která všestranně využívá otevřenost současného světa a pohybuje se i na poli mezinárodní scény, ze které má mnoho osobních zkušeností. Petr Stanický se sklem pracuje jako architekt. Jeho díla jsou však přesto specifická a působí na lidské smysly a emoce. Ač se ve své práci chová jako technik - konstruuje a často kombinuje materiály, přesto sklu nechává jeho přirozené opticko-estetické vlastnosti. To platí pro jeho sochy i pro veřejné intervence do architektury a přírody. Sochu v dnešní době bere jako otevřenou platformu reagující na aktuální situace v čase, kdy se stírají hranice mezi uměním a designem a vyzdvihuje fenomén prostoru.

Loader